Žirafy
Nejvyšší savci s nejdelším krkem na
naší planetě. Jejich srdce musí přečerpat až šed
esát litrů krve za minutu, aby zásobilo všechny vzdálené části těla. Kresba na těle žirafy je podobná otisku prstu. Nenajdeme dvě žirafy, u nichž by byla totožná. Dnes žirafy přežívají už jen v národních parcích a v rezervacích.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Kromě vysokých končetin dává žirafě její výšku také neobyčejně dlouhý, svalnatý krk. Samice dorůstají až do výše 4,3 metru, samci do pěti a půl a někdy až do šesti metrů. Navzdory rekordní délce má krk žirafy stejně jako u jiných savců sedm obratlů. Liší se jen stavbou. Jsou delší (až 40 cm) a spojení mezi nimi je méně pohyblivé. Hmotnost žiraf se pohybuje od 450 kilogramů až do 1900 kilogramů u velkých samců.
Díky své výšce nemá žirafa potravní konkurenci. Až půl metru dlouhým jazykem a pohyblivými pysky, které jsou na vnitřní straně pokryty bradavičnatými výrůstky, spásá listy, výhonky a slabé větve keřů a stromů i ve velkých výškách. Dává přednost akáciím, myrhovníkům a mimózám. Celkově její jídelníček obsahuje přes sto druhů rostlin. Denně zkonzumuje třicet až šedesát kilogramů potravy. Je typickým přežvýkavcem.
Při spásání trávy nebo při pití se musí žirafa doširoka rozkročit, aby dosáhla na hladinu. V ten okamžik je velmi zranitelná. Proto pije velké množství vody naráz a méně často.
Od ostatních přežvýkavců se žirafovití (Giraffidae)odlišili zhruba před pětadvaceti miliony let v miocénu. Ještě v pleistocénu žili i v Eurasii, v současné době jsou už jen v Africe.
